Boj alebo spolupráca?

09.01.2021

Som filozofka a baví ma hľadanie súvislosti. Vždy keď čítam nejakú dobrú knihu, podčiarkujem si vety a zapisujem si pre mňa hodnotné myšlienky. Dnes sa o pár myšlienok s vami podelím. Týkajú sa biológie aj súčasného diania vo svete.  

V biológii na základných školách vyspelého sveta, začíname ako deti spoznávať širší svet a učíme sa, ako život vznikol a aké zákony v ňom platia. Dostávame tam základy evolučnej teórie a dozvedáme sa, že jednobunečné organizmy (baktérie, riasy, prvoky) boli prvými formami života na tejto planéte. Podľa evolučnej teórie sa tieto organizmy postupne vyvinuli na zložitejšie a "vyššie", až po tie formy, ktoré poznáme dnes, vrátane človeka.

Zo základnej školy si odnášame aj to, že Charles Darwin v roku 1859 vo svojom diele O pôvode druhov prišiel s názorom, že medzi organizmami navzájom, teda medzi jedincami existuje "BOJ O PREŽITIE" . Dozvedáme sa aj to, že prežitie v zápase o život nie je náhodné, ale sčasti závisí na zdedených vlastnostiach jedincov, ktorí prežili. Táto nerovnosť v prežívaní vytvára proces prirodzeného výberu, resp. konkurenčného boja "o prežitie".

"V poslední kapitole knihy O původu druhů píše (Darwin) o nevyhnutelném "boji o život" a o tom, že evoluce je poháněna "válkou v přírodě, hladověním a smrtí". Spojte si to s Darwinovým přesvědčením, že evoluce je náhodná, a máte před sebou svět, který lze charakterizovat jako svět "se zuby a drápy od krve", jak jej metaforicky popsal lord Tennyson, jako sérii nesmyslných, krvavých bitev o přežítí." (Bruce Lipton, Bilogie víry)

Hoci nie všetci ľudia sa napokon stotožnia s týmito premisami (pretože veria skôr inému zrodu alebo zámeru života na Zemi), aj tak je na tomto predpoklade (život riadi konkurenčný boj o prežitie) postavený celý dnešný svet. Od ekonomiky, politiky, priemysel, cez šport a kultúru až po zdravotníctvo.

Dôsledok? 

Komu to celé slúži? 

Odpovedzte si sami...


Že život je boj a súťaž o to, kto získa prvé miesto svedčia rôzne zdroje, vrátane tých internetových. Stačí otvoriť akýkoľvek denník či spravodajský portál:

"Konkurenciu definujeme ako boj ekonomických subjektov, ktoré bojujú rôznymi ekonomickými prostriedkami o to, aby v čo najvyššej miere dosiahli svoje ciele. Konkurencia je pojem, ktorý sa vyskytuje v mnohých oblastiach života, nielen v ekonomike. Vyskytuje sa v pracovnej oblasti, kde uchádzajúci sa o prácu sú konkurenti. Rovnako v rodinách sa stretávame aj so súrodeneckou konkurenciou. Zdravá konkurencia je znakom dobre fungujúceho trhového mechanizmu." (Zdroj: https://oskole.detiamy.sk/clanok/konkurencia)

Znie to ako samozrejmosť a nezdá sa na tom nič zlé. Ale zamyslite sa trochu viac napríklad nad týmto slovami: "bojujú rôznymi ekonomickými prostriedkami o to, aby v čo najvyššej miere dosiahli svoje ciele". Ak jednotlivé ekonomické subjekty nemajú spoločný cieľ (čo dnes jednoznačne nemajú), kto zaručí, že v snahe uspieť na trhu nepoužijú niečo, čo nie je v súlade s celkom?


Darwin mal možno čiastočne pravdu, ale keď sa neuspokojíte len s jedným názorom a začnete pátrať ďalej, je dosť možné, že nájdete nové uhly pohľadu a môžete si tak poskladať väčšiu mozaiku poznania.

V Darwinovej teórii totiž výrazne chýba "hlbší zmysel" celého diania na planéte, ktorý jeho predchodca Jean-Baptiste de Lamarc videl v "poučnej, kooperatívnej interakcii medzi organizmami a ich prostredím, ktorá v dynamickom svete zmien umožňuje formám života prežiť a vyvíjať sa".

Možno sa vám myšlienka "spolupráce" zdá prirodzená a potrebná, a dávno už veríte, že "konkurenčný boj" nikam nevedie. Ak však budete raz stáť zoči-voči tým, čo ešte stále veria len Darwinovi, je fajn mať pár argumentov.

Na podporu myšlienky kooperácie prinášam pár slov z "epigenetiky", nového odboru biológie, slovami Bruce Liptona. Keďže by som to lepšie určite nepovedala, citujem z knihy Biologie víry (ANAG 2016).

Začnime pekne od začiatku... od buniek v našich telách.

ČLOVEK JE NIELEN JEDINEC ŽIJÚCI V SPOLOČENSTVE, ALE AJ VYSOKO ORGANIZOVANÉ ZOSKUPENIE BILIÓNOV "CHYTRÝCH" BUNIEK


"Jednobuněčné organizmy byly prvními formami života na této planetě.... Zhruba před 750 milióny let tyto chytré buňky zjistili, jak mohou být ješte chytřejší, a objevily se první mnohobuněčné organismy (rostliny a živočichové). Mnohobuněčné formy života byly původně volná společenství či "kolonie" jednobuňečných organismů. Nejprve buněčná společenstva sestávala z desítek a stovek buněk. Ale evoluční výhoda života ve společenstvu brzy vedla k organizacím milionů, miliard, a dokonca bilionů společensky interaktivních samostatných buněk.... Biologové klasifikujú tato organizovaná společenstva na základě jejich struktury pozorovatelné volným okem.

Zatímco se buněčná společenstva jeví prostému oku jako jednolité entity - myš, pes, člověk - , jsou to ve skutečnosti vysoce organizovaná seskupení milionů a bilionů buněk."

Toto je fajn si uvedomovať denne a viesť so svojim "spoločenstvom buniek" dialóg. Viac k tomu nabudúce.

SPOLUPRÁCA JE EFEKTÍVNEJŠIA A NAPOMÁHA PREŽITIU JEDNOTLIVCOV AJ CELKU VIAC AKO SÚPERENIE.


"Evoluční tlak na vznik stále větších společenstev je jednoduše odrazem biologického imperativu přežití. Čím více si organizmus uvědomuje své prostredí, tím vyšší jsou jeho šance na přežití. Kdy se buňky spojují, exponenciálně zvyšují své uvědomění.... Aby v tak vysoké hustotě přežili, vytvořili buňky strukturované prostredí. Tato sofistikovaná společenství si rozdělila úkoly přesněji a efektivněji, než to činí neustále se měnící organizační schémata velkých firem.

.....

Dělba práce mezi buňkami ve společenstvu nabídla další výhodu pro přežití. Efektivita, ktorou tato dělba přinesla, umožnila, aby více buněk žilo s menšími náklady. Pamatujete si to známé tvrzení: "Dva mohou žít za stejné peníze jako jeden."... Množství energie uchované jednotlivci žijícími ve společenstvu přispívá jak vyšší naději na přežití, tak k vyšší kvalite života."


Toto uvedomenie sa vám môže hodiť, keď budete cítiť, že hoci máte chuť utiecť z mesta a žiť osamote kdesi v divočine, stále na to necítite dosť veľkú odvahu. Je to vcelku normálne, pretože žiť v spoločenstve je pre nás prirodzené.

ŽIVOT NA ZEMI EXISTUJE NIE VĎAKA SÚPERENIU JEDNOTLIVCOV, ALE VĎAKA KOOPERÁCII JEHO JEDNOTLIVÝCH ČASTÍ - OD TÝCH ÚPLNE NAJMENŠÍCH AŽ PO VEĽKÉ SPOLOČENSTVÁ.


"Biológové si stále více uvědomují, že živočichové se vyvíjeli spolu (a nadále s nimi koexistují) s různými uskupeními mikroorganizmů, které jsou nutné pro normální zdraví a vývoj," jak říká nedávný článek otištěný ve Science - "Přežijeme s trochou pomoci od našich (malých) přátel" (Ruby, 2004).


Paradoxne, v posledních desetiletích nás učili, abychom vedli válku proti mikroorganizmům použitím všeho možného, od antibakteriálních mýdel až po antibiotika. Ovšem toto zjednodušující pojetí ignoruje skutečnost, že mnohé bakterie jsou pro naše zdraví naprosto zásadní.

...

Musíme sa posunout dále za Darwinovu teorii, ktorá zdůrazňuje význam jednotlivců, k té, jež zdůrazňuje význam společenstva.

Lenton (1998) podporuje hypotézu Gaia Jamesa Lovelocka, která tvrdí, že Země a všechny druhy na ní existujúcí vytvářejí jeden interaktivní živý organizmus. Ti, kto přijímají tuto hypotézu tvrdí, že porušení rovnováhy superorganizmu jménej Gaia, ať už ničením deštných pralesů, ztenčením ozónové vrstvy, či pozměňovaním organizmů prostřednictvím genetického inženýrství, mohou ohrozit život Gaii, a tedy i život náš."


Toľko pár slov od profesora a vedca Bruce Liptona k téme PREŽITIA a SPOLUPRÁCE na všetkých úrovniach - od buniek v našich telách, cez spoločenstvo ľudí až po všetky žijúce organizmy na Zemi.

Čo som tým vlastne dnes chcela povedať?

Je naozaj čas zamyslieť sa nad "aktualizáciou" princípov, ktoré riadia všetko dianie v ľudskom svete a prestať brať "boj" ako niečo prirodzené a potrebné. Akýkoľvek boj!

Ak chceme ako ľudstvo (spoločenstvo ľudí) žiť tu, na Zemi, je načase začať sa cítiť súčasťou väčšieho spoločenstva a namiesto súperenia a ničenia, začať navzájom spolupracovať. Od myšlienok jednotlivcov a od najmenších mikróbov, cez partnerov, susedov, kolegov, iné národy, zvieratá, rastliny až po celé pohoria a oceány aj po rôzne myšlienkové systémy a vieru. A to nielen v záujem zachovania druhu, ale aj nás, ako jednotlivcov.

Daniela 

Viac o "konkurenčnom boji" nielen v športe sa dočítate v článku Hra, súťaž a víťazstvo.


Zaujímajú vás aj ďalšie moje postrehy, úvahy a skúsenosti s témami ako rakovina, smrť, výchova detí, alebo ako byť trpezlivá mama, či ako sa nezblázniť v dnešnej dobe, čo s emóciami , kde pramení zdravie alebo prečo sú kone môj splnený sen? 

Dočítate sa v mojom blogu:

Chcete sa niečo spýtať?